znak Božic
 Co se děje...
Vrátí se ještě někdy drop do Božic ???
Regionální příloha deníku MF Dnes zveřejnila rozsáhlý materiál zpracovaný na základě zprávy Ministerstva životního prostředí o stavu přírody a krajiny. Mj. se zde podrobněji věnuje i výskytu ohroženého druhu, dropu velkému. Vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny S. Koukal tuto zprávu komentuje: „Drop velký kdysi žil na Znojemsku a ještě v devadesátých letech jich tam byly desítky kusů. Nyní se tam pro ně dokonce upravuje prostředí, ale ještě se zde znovu trvale neusadili, občas sem jen pár dropů zalétne ze sousedního Rakouska."
Ne zcela s jeho slovy souhlasím a dovolím si tuto problematiku trochu objasnit. V České republice existovala jediná málo početná populace na Znojemsku (první záznamy pocházejí z r.1904) v lokalitě o rozloze cca 3500 ha zhruba mezi Hodonicemi, Lechovicemi, Božicemi, Velkým Karlovem a Hrádkem v počtu několika desítek jedinců. Největší počet 44 zimujících dropů byl zaznamenán v roce 1982 - zhruba v této době jsem měl možnost dropy pozorovat a byl to krásný zážitek. V hnízdním období se dropi zdržovali převážně v nižších plodinách, kde měli dostatečný rozhled (jeteloviny, nízké obiloviny, řepa) a naopak se vyhýbali vysokým porostům (kukuřice, slunečnice). Na počátku roku 1983 zřídili zemědělci na zimovišti dropů mimořádné polní letiště a počet ptáků začal okamžitě klesat. Pokles pokračoval i v dalších letech a podepsal se na něm i provoz několika helikoptér na nedalekém záložním vojenském letišti, kde bylo hlavní dropí tokaniště.
Ve druhé polovině 80.let a v letech 90. minulého století přišly velké změny – rozpad trhu s mlékem a hovězím masem vedl k tomu, že z krajiny v podstatě zcela zmizela vojtěška, v níž dropi s oblibou hnízdili. Na její místo nastoupily plodiny pro dropa ne zcela atraktivní kukuřice, slunečnice, soji, máku ... Intenzivní obdělávání půdy s sebou vždy nese aplikaci vysokých dávek hnojiv a pesticidů. Důsledkem používání chemikálií je to, že monokultury zemědělských plodin jsou zcela sterilní, je silně potlačen jak výskyt divoce rostoucích rostlinných druhů, tak drobných živočichů. V takovém prostředí drop nenachází dostatek potravy, především živočišné, která má zásadní význam pro vývoj jeho mláďat.
Snahy o ochranu dropa velkého mají dlouhou historii, ale mizivé výsledky. K dnešnímu dni je jedinou plochou, na které se podařilo zajistit vhodný režim, již zmíněné bývalé záložní vojenské letiště o rozloze asi 75 ha. Jedna plocha s vhodným režimem je však žalostně málo ... Potřebná je řada dalších opatření, která směřují ke snížení intenzity hospodaření a zvýšení biologické pestrosti. Ponechávání půdy v klidu, zakládání biopásů nebo úhorů, pěstování meziplodin a vojtěšky, omezení používání pesticidů atd. Je to cesta vyzkoušená, obdobným směrem se ubírá aktivní péče o dropa velkého v řadě okolních států, počínaje sousedním Rakouskem. Hlavní překážkou realizace potřebných kroků je však jejich nákladnost. Najít zdroje pro zaplacení kompenzací zemědělcům a pokrytí nákladů na realizaci nutných prací se dlouhodobě nedaří.
Drop velký je kriticky ohroženým druhem v naší přírodě. Byl pro něj zpracován záchranný program, ale Ministerstvo životního prostředí ho bohužel neschválilo, takže na realizaci navržených záchranných kroků nelze čerpat peníze ze Státního fondu životního prostředí. Již dříve se podobný projekt nesetkal s podporou EU.
Vrátí se tedy dropi do Božic? Dle mého názoru zde nejsou (a dlouho ještě asi nebudou) vytvořeny podmínky pro to, aby se zde tento kriticky ohrožený druh mohl opět usadit natrvalo.


Jiří Čada
MS Drop Božice


Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

 
Tomuto samci dropa velkého se staly osudným dráty vysokého napětí, do kterých při letu narazil.
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Pro zvětšení klikněte na foto.