znak Božic
 Co se děje...
Božická zákoutí: Duchu, nalej nám víno!
Bílé, nebo červené? Duchu, dej nám bílé! A „duch“ ukrytý ve velkém dubovém sudu při svitu svíce skutečně naplnil džbánek bílým vínem.
Divíte se, co vám to tady tentokrát nabízím ke čtení? Pak vězte, že je to velmi zjednodušeně připomenutý příběh, který patří k tomu nejznámějšímu, co se váže k nezapomenutelné postavě božické historie, holiči Josefu Novákovi alias kouzelníku Gastonovi.
Tento nevšední a velmi společenský člověk se do srdcí občanů Božic zapsal nejen svým holičským uměním (základem byl oblíbený střih podle kastrolu), ale i uměním iluzionistickým a též praktikováním různých esoterických, okultních a magických činností, ať už to bylo vykládánívlastních tarotových karet nebo vyvolávání duchů.
Okultistickou skupinu tvořili kromě zmíněného Jožky Nováka ještě rolník Jan Sedlák, pekař František Bernat, lékař dr. Josef Leisser, učitel Bedřich Naller a elektrikář pan Pavelka (bydlel na Zezulákovém). Jejich pravidelné seance byly setkáními dobrých přátel, kteří popili dobrého vínka, měli smysl pro humor a nezkazili žádnou legraci. Sami pak byli často zdrojem vážně i nevážně míněných šprýmů, scének a výstupů. Oblíbeným dějištěm jejich sešlostí byl krásně klenutý, velký a prostorný vinný sklep pod Novákovým holičstvím (dnes zde bydlí Vladislav Procházka ml. s rodinou) táhnoucí se daleko pod silnicí vedoucí k bývalé masně. Kromě ukázek kouzelnických triků, kterým se kromě Jožky Nováka věnoval i Jan Sedlák, dávali prostor i výkladům karet a jiným tajným a skrytým magickým činnostem.
Nevím, jak dlouho to vydržel elektrikář Pavelka v sudu a jak pozorně naléval červené nebo bílé víno rozkuráženým účastníkům seance, vím jenom, že závěr okultního sezení byl docela prozaický a účastníci tenkrát schytali nepříliš voňavou spršku koštětem namočeným do speciálně připravené řídké kašovité hmoty.
Za zmínku taky určitě stojí skutečnost, že Novákův sklep (dneska již z velké části zasypaný a zazděný) leží téměř na úpatí tajemného a dávným okultismem proslaveného kopce zvaného Tanzberg. Je to jenom náhoda?

A malý dodatek pro božickou radnici: Ve sklípku u vínka se nescházela pouze veselá družina kolem holiče Jožky Nováka (J. Sedlák, Fr. Bernat. dr. Leisser, B. Naller a p. Pavelka), ale v jiném, nepříliš vzdáleném sklípku se také u vínka scházela jiná družina kolem hostinského Antonína Daňka (J. Kudlička, A. Švarc, B. Paděra, Fr. Smetana, J. Neděla, J. Hanuš a L. Smrček), známá nám všem pod jménem organizace Světlana. A věřte, že nescházelo moc, aby se osudy skupiny okultistů kolem Jožky Nováka spojily prostřednictvím osoby dr. Josefa Leissera se skupinou Světlana. Ale to už je doopravdy jiný příběh.

Holič, kouzelník a okultista Josef Novák se narodil 18.3.1913 v Kloboučkách u Bučovic a zemřel před 27 lety – 3.7.1982 ve Znojmě. Téměř celý svůj produktivní život strávil v naší obci, v Božicích. Na veřejnosti i v iluzionistických kruzích byl známý pod uměleckým jménem Gaston. Jeho asistentkou se stala později i jeho manželka Jiřina, která ještě žije (u syna Pavla v Bratislavě, dcera Eva žije též v zahraničí) a o hodech prý byla v Božicích na návštěvě. Jožka Novák se stal jedním ze zakladatelů Klubu moravských kouzelníků a v roce 1956 získal první cenu v soutěži o Putovní pohár KMK. Ve společnosti byl známý též jako vypravěč různých historek a vtipů. Jeho kouzelnické produkce se odehrávaly i v tehdejších božických sálech – v nově zřízeném divadelním sále v Českých Křídlovicích (dnes hostinec Saloon pod kostelem), v hostinci u Ryznarů v Č. Křídlovicích (pozdější nábytek), v hospůdce u Šíbla na nádraží, v sále kina (v bývalém Daňkově hostinci) a nakonec i v tehdy novém kulturním domě (dnes hostinec Jan Kudlička).
Tam prý taky došlo k jednomu méně zdařilému iluzionistickému výstupu – zmizení prstýnku. Kouzelník Gaston si vyžádal od jedné vážené božické občanky prstýnek, vzal kouzelnický šátek, prstýnek do něj vložil, udělal abraka dabraka, stočeným šátkem prudce zatočil – a prstýnek byl fuč! Doslova a do písmene. Kouzlo se nějak „zadrhlo“, prstýnek asi vyletěl (nikdo neví kam – teda, někdo asi ví) a kouzelníkovi Gastonovi nezbylo, než aby majitelce ztracený šperk uhradil (prý to spravila stovka – ovšem tenkrát to už byly nějaké peníze!). Někdy prostě nepomůžou ani kouzla a čáry.

Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

Připravil Mgr. Ladislav Nevrkla


 
Repro mého článku v NN 4/2002 k 20. výročí úmrtí Jožky Nováka
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Pod cestou k bývalé masně byl mohutný Novákův sklep
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Dům, v němž bydlel kouzelník Gaston, se dnes opravuje
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Dům, v němž bydlel kouzelník Gaston, se dnes opravuje
Pro zvětšení klikněte na foto.