znak Božic
 Co se děje...
Historie: Z duchovních dějin Božic II.
Tak jsme v minulém – úvodním – díle nakousli nejstarší doložitelnou část historie naší obce. Každého přitom asi napadlo, že když se někdy někde světil kostel, musela to být skutečně velká společenská událost nebývalého významu.
Zamyslet se však musíme i nad druhou stranou této aktivity. Když už byl někde postaven a posléze vysvěcen kostel, muselo to být v místě, které bylo jakýmsi přirozeným centrem dané oblasti a muselo mít i určitou velikost a počet obyvatel. V praxi to znamenalo – pole, řeka, blízká obchodní cesta, kolem 10 chalup, mlýn, možná krčma, později kovárna, počet obyvatel si netroufám odhadnout. V chalupě žila celá velká rodina, prarodiče, rodiče, děti... Je tedy jasné, že v 13. století splňovaly tuto nezbytnou podmínku právě Křídlovice. Nejmenovaly se tehdy ještě České (to je z 16. století), ani Velké (to je z konce 19. století). Byly to prostě Křídlovice, tehdy psané Scrilowicz, možná Scrilewicz (roku 1225), in Scrilluwicz (roku 1248), přes in Krzidlowicz (roku 1358) až ke Křídlovicím (roku 1846 psané tehdejší češtinou jako Česke Křjdlowice –„j“ bylo „í“) . Ten pravopis je český, nikoliv polský nebo německý, jak jsem kdysi nepřesně napsal v publikaci o Božicích. Právě hláska „S“ na začátku dokládá český - dokonce přesněji řečeno moravský - původ tohoto jména. Asi se dá říct: ves lidí Křídlových – prostě tehdejší starosta se asi jmenoval Křídlo. Německé pojmenování se objevuje až s postupující kolonizací německy mluvících obyvatel za vlády posledních Přemyslovců a je pro ně charakteristické začáteční písmeno „G“ – in Grilwich (roku 1294), de Grilwicz (roku 1303) až po Grillowitz (objevuje se v době po třicetileté válce, kdy „Božice byly Pustice“).
Ale zpátky k dávné historii. Tentokrát se musíme pustit na křehký led spekulací, bájí a pověstí, kterými je vždy opředeno to, co nemůžeme nijak hmatatelně doložit. O této bájné historii se píše: „Farní kostel v Křídlovicích je významnou stavbou našich obcí. Patří k nejstarším kostelům i v okolí a má více než tisíciletou historii. Podle staré tradice byla původní budova postavena někdy kolem roku 900 jako pohanský chrám. Teprve s rozšiřujícím se křesťanstvím v naší oblasti byl „chrám“ přestavěn v románský kostel s nadregionálním významem, který byl v letech 1248 – 1784 pod patronátem louckého kláštera.“ Osobně mám s takovou formulaci trochu problém. 9. století je spojeno v našich dějinách s Velkou Moravou a křesťanskou misí Konstantina (sv. Cyrila) a arcibiskupa sv. Metoděje a pokud byl kolem roku 900 někde postaven kostelík, předpokládám spíše, že nebyl „pohanským chrámem“, ale velkomoravským kostelem, jejichž základy známe z mnoha velkomoravských nalezišť.
Období od vysvěcení v roce 1225 do onoho roku 1248 není doloženo žádnou konkrétní událostí. V roce 1248 však vyvrcholily spory o desátky z Raklinic (zaniklá ves u Božic za dnešním Zámlýním směrem ke Staré hoře) mezi klášterem louckým a johanity z Horních Kounic. Johanité byli jedním z velkých významných středověkých církevních řádů a ve sporu s mocným sousedem z Louky dosáhli nesporně úspěchu: Podle listiny z 15. září 1248 připadla louckému klášteru polovina velkého desátku a celý malý desátek a johanitům pak zbývající polovina velkého desátku. Vztahy mezi louckým klášterem, křídlovickým farním kostelem a johanitskou komendou v Horních Kounicích se však za několik desetiletí vyhrotily znovu. Ale o tom zase příště.


Vysvětlivky:
1) Desátek je desetina z úrody, kterou křesťané odváděli církvi a byla to v době raného středověku jedna ze základních povinností obyvatel, o níž se tehdy nediskutovalo..
2) Řád johanitů (zvaný též řád maltézských rytířů) a johanitská komenda (malý klášter, tvrz) v Horních Kounicích:
Někdy okolo r. 1230 si johanité postavili v Horních Kounicích opevněnou komendu; stalo se tak na pozemcích, které jim předtím daroval panovník. První přímá zmínka o komendě se datuje k r. 1248. Problémem hornokounické komendy bylo, že nedisponovala větším pozemkovým a hospodářským zázemím, takže se zřejmě nedostávalo ani prostředků na udržování dostatečné posádky.

Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla


Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

 
Pro zvětšení klikněte na foto.