Jak to bylo se Světlanou?
Když jsem 24.11.2007 publikoval 1. část příběhu o odbojové organizaci Světlana, měl jsem v rukách několik publikací, novinových článků a něco málo jsem věděl z doby, kdy jsem počátkem roku 1995 zpracovával místopisnou publikaci o Božicích.
Hodně jsem očekával od dlouho připravovaného díla dr. Pospíšila.
Historik JUDr. Jaroslav Pospíšil (nar. 1940) vydal v nakladatelství Lípa Vizovice řadu knih z oblasti literatury faktu. V několika knihách zachytil problematiku odboje na Valašsku. V jedné z nich - Hyeny (vyšla již nejméně v pěti,vždy doplněných vydáních) - se zabývá otázkami odboje v letech 1939 - 1948. Na tuto publikaci navázal rozsáhlou ságou Hyeny v akci (původně s podtitulem Krvavá Světlana), která se na 700 stranách zabývá protikomunistickým odbojem v letech 1949 - 1956. Na řadě míst se dotýká i osob a událostí spojených s naší obcí. A právě po "božických stopách" v případu Světlana se nyní vydáme.
Na tomto místě musím dodat, že jsem byl množstvím údajů o božické skupině Světlany a formou zpracování docela zklamán. Protože jsem ale neměl téměř žádné jiné obsáhlejší zdroje informací, začal jsem příběh zpracovávat z toho, co jsem měl k dispozici.
Část 1.: Proč jsou Božice spojeny se Světlanou?
Řadu občanů, zvláště těch, kteří se do obce přistěhovali později, překvapí, že je tato příhraniční obec spojena s případem tzv. protikomunistického odboje. Pokusím se v této úvodní části s pomocí dostupné literatury o vysvětlení.
Jádro ilegální odbojové organizace Světlana tvořili bývalí partyzáni z oblasti Valašska. I když se dosud vedou neuzavřené spory o tom, kdo z organizátorů a členů byl spolupracovníkem StB, zůstává nezvratitelným faktem skutečnost, že se do odbojové skupiny Světlana podařilo zapojit velké množství vlastenecky cítících občanů, kteří byli zklamáni (mnohdy se cítili přímo podvedeni) novými poměry, k nimž došlo v naší zemi po únoru 1948. Města a obce, kde se Světlana formovala, budou řadě starších občanů známá, někteří odtud dokonce pocházejí. Komořany, Horní Lideč, Francova Lhota, Nedašova Lhota, Nedašov, Valašské Klobouky, Lidečko ...
Osud Božic se začal naplňovat v únoru roku 1949. Právě tehdy se totiž do Božic vydala čtyřčlenná skupina vedoucích představitelů Světlany (Slabík, Lenhard, Matúš a Pohůnek). Tato čtveřice si měla od hostinského Antonína Daňka (členem Světlany byl od Vánoc 1948) převzít vysílačku. Předem avizovanou návštěvu již hospodský Antonín Daněk, rodák z Francovy Lhoty, očekával.
O tom, jak to celé s vysílačkou bylo, píšu v dalších pokračováních. Faktem je, že celá skupina poseděla i v Daňkově sklípku a že Antonín Slabík zde jmenoval Antonína Daňka poručíkem vlastenecké organizace Světlana.
Zpracoval Mgr. Ladislav Nevrkla
... a něco navíc
Budova bývalého hostince Antonína Daňka má též zajímavý osud. Původní německý majitel Josef Fröhlich zde provozoval nejen hospodu, ale vlevo od vrat byla i malá prodejna masa (tato místnost včetně obkladů je zde i v současné době, pouze má zazděné dveře do ulice). Prvním poválečným správcem tu byl hostinský a řezník František Smetana. I ten zde provozoval kromě hospody výsek a prodej masa. Když Fr. Smetana převzal objekt řeznictví na rozhraní Božic a Českých Křídlovic (známý dodnes pod názvem masna, později tuto budovu koupila rodina Žilíkova z Břežan a současní majitelé dokončili její úplnou přestavbu), stal se hostinským na krátký čas zmiňovaný Antonín Daněk (výsek masa zůstal Fr. Smetanovi). Po událostech, o nichž budeme psát později podrobněji, byl z hostince v roce 1950 vybudován kinosál pro 160 osob. Až do roku 1957 zde vedoucí paní Přichystalová provozovala kantýnu. Kino bylo postupně modernizováno a v roce 1959 došlo k přístavbě u kinosálu. V 80. letech byly pořízeny nové promítací přístroje, vnitřním obložením se zlepšila akustika, osazena byla nová sedadla.V roce 1994 bylo kino uzavřeno a budova byla pronajata ke komerčním účelům. Po nákladných úpravách zde byla otevřena pěkná kavárna s barem a malé pohostinství, které mělo v létě i venkovní posezení. Pořádaly se zde rovněž akce pro děti a diskotéky. Vše nakonec skončilo nezdarem, budova byla po určitý čas mimo provoz. V současné době je vnitřek opět upraven jako kinosál a Ivan Hudec ml. zde občas pořádá filmové produkce s promítáním starších filmů. Nedostatečně izolovaná budova s velkým sklepem by však potřebovala generálku.
Mgr. Ladislav Nevrkla
Foto: Dnešní podoba Smetanova (Daňkova) hostince
Reprofoto: Hostinec Fröhlich v 30 letech (reprofoto z publikace A. a L. Pfisterových Possitz - Gross Grillowitz)
|
