znak Božic
 Co se děje...
Historie: Z duchovních dějin Božic I.
Otvíráme nový seriál z historie naší obce. Přiznám popravdě: Bezprostředním impulsem k tomu, abych sedl a začal psát o této kapitole života naší obce, se stala návštěva papeže Benedikta XVI. v naší zemi ve dnech 26. – 28.9.2009. Uvědomil jsem si totiž, že i naše obec má silné a zajímavé vazby na duchovno a křesťanství ve všech jeho podobách se zde projevuje až do dnešních dnů. Začít však musíme od „Adama“.
Píše se rok 1225, zima pomalu ale jistě odchází, širokým korytem Jevišovky se valí proudy rozbouřené vody, možná někdo vynáší Morenu (jinak též Moranu), symbol zimy a smrti, a hází ji do řeky, aby ji dravý proud vzal s sebou někam hodně daleko odtud. Stejně jako pohanství, které se ještě sem tam na českém a moravském venkově udržovalo.
Nevím, jak to tenkrát bylo. Vím však zcela jistě, že v té chvíli v dnešní místní části České Křídlovice vrcholily přípravy velké slavnosti. Loucký opat zde totiž nechal krátce předtím postavit farní kostel a ve chvíli, kdy bylo zakladatelem a spolupatronem (tj. klášterem v Louce u Znojma) určeno, jakým způsobem bude nový kostel dotovat a ze kterých vsí budou kostelu věřící odvádět desátky, bylo stanoveno datum vysvěcení tohoto nového kostela. Stalo se tak 25.4.1225 a světícím biskupem byl Jindřich, titulární biskup z Troje. V opisech listin, které jsou uloženy v olomouckém arcibiskupství, jsou uvedeni i „garanti“ tohoto aktu: loucký opat Florián a olomoucký biskup Robert.
Toto datum není jen tak ledasjaké datum. Je to totiž den, od něhož se odvíjejí skutečně doložitelné dějiny naší obce (mám samozřejmě na mysli obě části současných Božic: Božice i České Křídlovice). Vše, co bylo předtím jsou jenom větší či menší domněnky a spekulace a snad jenom pravěké archeologické nálezy jsou hmatatelným důkazem, že zde již existovalo trvalejší osídlení. Také „enigmatické“ návrší v dnešní božické Kolonii je dokladem raně středověkého osídlení (více viz Božická zákoutí). Pověst o zvonu (situovaná do blízké lokality) je asi spíše pověstí. Vladykové z Křídlovic se objevují až v polovině 14. století ...
V listinách z 25.4.1225 se píše: „...die Kirche in Scrilowicz (Grillowitz) ..., heren Namen lauten: Scrilowicz, Boroticz, Rachinowicz (Rachinicz), Drsecraiowicz,, Petrowicz a Bosicz.“ Volně přeloženo: „Kostelu v Křídlovicích ... z těchto obcí: Křídlovice, Borotice, Raklinice, Držkrajovice, Petrovice a Božice.“ Kromě Křídlovic, Božic a Borotic ostatní obce již dávno zanikly. Taky se k jejich historii někdy vrátím. Stejně jako ke kostelu a jeho okolí, faře a význačným církevním osobnostem, které jsou s nimi spjaté. Uvidím podle ohlasu, jak rychle budu v této práci pokračovat. Zkusím ji taky nabídnout „papírovým“ Novinám Niva. Aspoň v upravené verzi. Věřím, že to je zajímavá a nepříliš známá kapitola naší historie.
A vůbec: V souvislosti s tímto „podzimním přemítáním“ mě napadá, že příští rok – roku 2010 – uplyne již 785 let od této velké chvíle v životě naší obce, a tak předpokládám, že bude toto výročí důstojně připomenuto. Alespoň v našem svatostánku Sv. Petra a Pavla.
Připravuje Mgr. Ladislav Nevrkla


Diskutovat
Zobrazit všechny příspěvky

 
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Pro zvětšení klikněte na foto.
 
Pro zvětšení klikněte na foto.