A znovu v Božicích!
Mnohé události kolem zakládání Světlany na Znojemsku nám kromě knihy J. Pospíšila připomenou především úryvky z pamětí Svatopluka Župky (nar. 04.12.1928) uvedené v knize J. A. Zemanové-Mazalové Budou-li mlčet oni, rozkvílí se kamení a v Novinách Niva č.1/2005.
Znovu je třeba opakovat, že řadu věcí nemohli její přímí účastníci vůbec vědět, neboť při konspirativním způsobu organizování protikomunistického odboje, se jednalo o činnost ilegální a s vysokým rizikem postihu v případě odhalení. Vše vycházelo z partyzánského způsobu boje a bylo založeno na vysokém stupni důvěry v hlavní organizátory. Na to taky vsadila státní bezpečnost, když se rozhodla „infiltrovat“ přímo do „štábu“ Světlany své lidi. Svatopluk Župka spojuje po právu organizování Světlany na Znojemsku se jménem bývalého partyzána Antonína Daňka z Božic. Z materiálů ministerstva vnitra z té doby však vyplývá, že „hostinský z Božic Antonín Daněk byl pověřen velitelstvím štábu Světlany, aby na Znojemsku vytvořil tuto organizaci“. Tento „štáb“ Světlany sídlící v Komořanech pak nejvíc reprezentoval již několikrát zmiňovaný Antonín Slabík. (více viz část 1 a 2).
Na Znojemsku byl organizováním Světlany pověřen bývalý partyzán, hostinský Antonín Daněk z Božic. Slabík nejdříve Daňka instruoval, jak provádět výběr nových členů organizace, vysvětlil mu, proč je třeba, aby byly podepisovány přihlášky a vybírána krycí jména. Pak mu předal několik kusů letáků a žádal ho, aby byly vylepeny na viditelném místě nebo předány do spolehlivých rukou.
Mezi prvními, kdo se do Světlany na Znojemsku zapojil, byl právě vzpomínaný Svatopluk Župka. Župkovy paměti jsou nepochybně zajímavým svědectvím o lidech, kteří měli ve zdejším regionu co do činění s touto organizací. O založení Světlany v Božicích, o některých členech i o sobě tehdy dvacetiletý Sv. Župka uvádí: „Zakladatelem Světlany-Jarmily v Božicích byl Antonín Daněk, bývalý partyzán (příslušník partyzánské jednotky Jana Žižky). Daněk sám prováděl výběr členů do Světlany. Každý musel podepsat přihlášku, respektive složit přísahu o mlčenlivosti, a dát si krycí jméno. Přesvědčil mne ke vstupu do této organizace. Současně s přihláškou jsem přislíbil mlčenlivost. Dal jsem si krycí jméno Blesk."
Jednotlivými úkoly pověřoval Daněk členy organizace individuálně. Jednalo se většinou o ideologickou diverzi, která měla pozitivní vliv na občany v obci i okolí. Komunisté zuřili a byli bezradní. Nevěděli, kdo je za akcemi. Pracoval jsem tehdy u svého otce v Božicích, který tam měl v národní správě zámečnictví (Podle pamětníků zde též vyráběli patentní tužky, pozn. –lan-). Některé opravy v obci i okolí jsme prováděli i přímo na místě. Jezdil jsem přitom na kole. Občas jsem vylepoval letáky s protikomunistickým nebo protisovětským obsahem.“
Mezi prvními podepsal přihlášku do Světlany rolník Josef Kudlička (nar. 1899) z Božic č.32, dále rolník Ladislav Smrček (nar. 1902) z Božic-Kolonie č. 276, praporčík SNB Antonín Švarc (nar. 1913) z Českých Křídlovic č. 71, rolník a zároveň předseda místního národního výboru a KSČ Bohumil Paděra (nar. 1903) z Božic (č. 8), rolník Josef Neděla (nar. 1912) z Božic č. 298 a Josef Hanuš (nar. 1912) z Božic č. 267. František Smetana (nar. 1912), řezník z Božic č. 114 (tzv. masna), se angažoval především tím, že ve svém domě přechovával hledané Josefa Matúše a Františka Manu.
Zpracoval Mgr. Ladislav Nevrkla
... a ještě malý dodatek
Rodina Župkova bydlela v tzv. Thavonově domě, původní číslo 10, později č. 95 (viz foto). Tento dům tvořil se sousedním domem, původní číslo 9, později č. 94, v němž bydlel prelát Max Mayer, tzv. prelátovu vilu. Tyto dva domy koupil v roce 1895 (několik let před svým přeložením z Božic do Olomouce v roce 1899) známý prelát Maximilian T. Mayer, rytíř z Ahrdorffu a Wallersteinu. Do svého přepychově zařízeného a vybaveného domu č. 9 se pravidelně vracel a zde také 7.7.1928 ve věku 83 let zemřel. Na vlastní přání byl pochován na božickém hřbitově.
Druhý dům č. 10 obývala jeho společnice Markéta (Margarete) Kleinschmitzová. Ta se stala po prelátově smrti dědičkou obou domů. V roce 1930 se provdala za plukovníka Richarda von Thavon a po jeho smrti za dr. Stosiuse z Vídně. Zemřela v roce 1974 ve Vídni. Společná hrobka von Thavonů a preláta Maxe Mayera patří k cenným dochovaným významným památkám božického hřbitova.
Jako rakouský majetek byla tzv. prelátova vila (i několik dalších domů v obci) v jiném režimu vlastnictví. V domě číslo 95 (pův. 10) bydleli do roku 1950 Župkovi. Po událostech spojených se Světlanou se odstěhovali a oba domy tzv. prelátovy vily sloužily v letech 1951 až 1966 potřebám I. mateřské školy.
Foto: Tři pohledy na tzv. Thavonův dům v současné podobě. Socha Panny Marie s Ježíškem je umístěna na podstavci s erbem preláta Maxe Mayera. je dílem akademického řezbáře Erwina Kapse a byla vysvěcená v roce 1926.
Dva snímky zachycují dům č. 112 (pův. č. 306), v němž měli Župkovi zámečnickou dílnu. Původní majitel Ferdinand Eichinger zde rovněž provozoval zámečnictví. Objekt poté sloužil potřebám JZD jako kovárna a poté MNV jako nájemní bydlení. Dnes zde žije Josef Sorochman.
|
